ZEBŘIČKA PESTRÁ

(Poephila guttata Vieillot 1817)


obrázky převzaty:www.flickr.com

Synonyma: zebřička šedá ,pásovník šedý
Anglický název:  Zebra Finch
Německý název: Zebrafink

Velikost: délka 100-110 mm ,křídlo 50-55 mm ,ocas 30-35 mm

Výskyt: Některé ostrovy Malých Sund apod.

Zbarvení:
Samec: má vrch hlavy hnědý, hřbet a krk šedé. Na tmavém ocasu několik bílých pruhů. Uzdička bílá, líce a příuší kaštanově hnědé, stejně jako boky. V hnědé barvě boků drobné bílé perlení. Spodní krk a strany krku šedobílé. Někdy se může objevit i černé páskování. Spodina bílá. Zobák korálově červený. Od oka dolů černý proužek, tzv. slzní čárka. Nohy masové barvy.
Samice - je celkově šedá, na spodině bílá. Chybí kaštanové lícní skvrny a zbarvení boků. Krk je vždy šedý bez proužkování.
Mláďata jsou podobní samici, ale barvy jsou matné. Zobák je černý.

Zebřička pestrá žije v travnatých stepích, ojediněle porostlých keří a stromy. Není pevně vázána na vodní zdorje. V době hnízdění žije část populace v párech, ve střední Austrálii hnízdí v koloniích. V mimohnízdním období vytváří velkiká hejna, která migrují i na velké vzdálenosti za vodou a potravou. V době delšího sucha, které v jejím biotopu bývá poměrně časté. dochází k velkým ztrátám na populaci. Hlavní složkoup potravy jsou semena trav a bylin. Ta sbírá především na zemi. Jakmile zaprší, zebřičky začínají hnízdit. Po vyhnízdění často migrují do jiné lokality, kde zahnízdí znovu. Hnízdo staví nejčastěji v keřích. Má kulovitý až lahvovitý tvar, ale jeho stavba je značně neuspořádaná. Zhotoveno bývá z jemných větviček, suché i zelené trávy. Výstelku tvoří peří. V letech, kdy jsou příznivé podmínky (dostatek vláhy - dešťů), hnízdí vícekrát po sobě a svůšky obsahují vyšší počet vajec (až 8 kusů). Nastane-li dlouhé období sucha, hnízdí pouze jednou s nižším počtem vajec ve snůšce nebo nezahnízdí vůbec. Zebřičky jsou velmi společenské. O tom svědčí i to, že část populace hnízdí v mikrokoloniích. Tuto skutečnost vysvětluje i fakt, že dlouhých obdobích sucha vytváří velká společenstva, kde je kontakt mezi jednotlivci důležitým faktorem sociální soudržnosti. Má velmi typické kontaktní volání, které zní jako dětská trumpetka. Vlastní zpěv tvoří poměrně drsné trylky a trvá krátce. Snůška činí v průměru 3-5 vajíček, inkubační doba je 11-13 dní a maldí vyletují za 18-22 dní. Prní zprávy o chovu v Evropě pocházejí již z konce 18. století

Převzato z knihy Astrildovití ptáci-Pavel Pavlovec,Michal vít(2008)

Hlavní strana