AMARANT MALÝ

(Lagonosticta senegala - Linnaeus, 1766)

obrázky převzaty:http://www.flickr.com

Anglický název: Red-billed Firefinch,Firefinch
Německý název: Red-billed Firefinch,Firefinch

Velikost:  délka 90-100 mm,křídlo 40-43 mm,ocas 33-37 mm
Zbarvení:
Samec - je celkově červený. Týl, temeno a křídla hnědé. Na červených bocích drobné bílé tečky. Spodní břicho a spodní krovky ocasní hnědé. Oko tmavé, zobák červený, nohy masové barvy.
Samice - je celkově olivově šedozelená, na bocích má bílé tečky.Břicho a spodní krovky ocasní šedobílé. Uzdička, kostřec a svrchní krovky ocasní červené
Mláďata - jsou podobná samici, ale barvy jsou tmavší a chybí jim bílé tečkování. Zobák je černý

Výskyt: Senegal, Gambie, jihovýchodně a východně přes sierru Leone, Libérie, jižní Mali. severní Ghana, Nigérie, severní a střední Kamerun, Kapverdské ostrovy. Amarant malý osidluje prakticky celou subsaharskou Afriku, s výjimkou souvislejších lesních ploch a spouštních oblastí. Je typickým stepním druhem. Na severu obývá i aridní stepi bezprostředně navazující na Saharu.

Druh má velkou ekologickou plasticitu a osadil i zemědělsky kultivovanou krajinu, žije uprostřed domorodých osad podobně jako náš vrabec. V řadě oblastí je také domorodci s oblibou chován. Lze jej považovat za velmi běžný druh. Nalezneme jej na vysoké stepní trávě, křovinatém buši, ve skupinkách stromů roztroušených po savaně, ve vegetaci v okolí vodních zdrojů. Ptáci se většinou zdržují na zemi na bezprostředně nad ním. I v době hnízdění se utrvářejí jakási společenstva nebo malé kolonie, často ve společnosti atláska malého, který je jejich hnízdním parazitem. V období sucha se shromažďují do hejn s ostatními amaranty (černobřichý, tečkovaný, tamvý), ale i motýlky rudouchými, zlatoprskami, drobnými snovači a atlásky. Tato hejna pak migrují za zdroji vody a potravy i na velké vzdálenosti. Amarant malý nemá pravidelnou periodu hnízdění a biologického klidu. Za vhodných podmínek zahnízdí. Základem potravy - drobná semena trav a bylin, drobný hmyz. Kuloviné hnízdo si staví v trsech trav, křovinách, v dutinách, ale i přímo na stavbách domorodců. Bývá postaveno ze stébel, kořínků, chlupů, peří apod. Snůška činí 4-6 vajíček, inkubační doba je 11-12 dní a mladí vyletují za 16-18 dní.Do Evropy byl tento druh poprvé dovezen v 18.století a roku 1790 ochován.

Převzato z knihy Astrildovití ptáci-Pavel Pavlovec,Michal vít(2008)

Astrild Rákosní

Hlavní strana