CHŮVIČKA DOMÁCÍ
obrázky převzaty:www.flickr.com
Synonyma: chůvička japonská, chůvička
Anglický název: Society Finch, Bengalese Finch
Německý název: Japanisches Movchen
Velikost: standard 13-14cm
Rozšíření: Nevyskytuje se ve volné přírodě, byl vyšlechtěn ve východní Asii. Zbarvení: Na horních prsou hnědí až černohnědí, hlava je bronzová. Týl a záda černohnědé, se světlejšími stvoly per. Ruční letky černé. Kostřec je světle šedý s tmavě hnědým vlkováním. Ocas černý, spodní krovky ocasní hnědé. Břicho je světleji hnědé. Pera mají tmavší lemy, které tvoří vlnkování. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. V průběhu let bylo ale vyšlechtěno mnoho barevných rázů(mutací).
Chůvička patří k nejčastěji chovaným druhům a její odchov bývá většinou snadný. Nároky na prostředí u tohoto druhu nejsou nijak velké. V mimohnízdním období posatčí denní teplota okolo 15°C ale může být i nižší, s možným nočním poklesem i pod 10°C, při vlhkosti 50%. V době odchovu by měla být denní teplota 16-20°C, s nočním poklesem na 12-10°C, při vlhkosti asi 60%. Nároky na prostor jsou také malé. Chov lze realizovat v klecích o délce 40-60 cm. Obvykle hnízdí v kleci lépe než ve voliéře. Z veterinárního pohledu - nebezpečí cochlosomoza, dáleč tracheobronchitida (prskavka) a kokcidióza.
Pokud realizujeme odchov v klecích,držíme ptáky samostatně po jednotlivých párech. Při zaměření na chov standardizovaných ptáků je to nutností. V době mimo hnízděůní je můžeme chovat odděleně podle pohlaví, ve skupině stejného druhu nebo i ve společnosti ostatních astrildovitých. Chůvičky jsou snášenlivé ke všem spoluobyvatelům a projevy agresivnějšího chování jsou u nich velmi vzácné.Páry zahnízdí krátce po jejich sesazení. Hnízdí v budkách nebo košíčkách, o rozměrech asi 15 x 15 x 15 cm. Na stavbě hnízda se podílejí oba partneři. Jako hnízdní materiál předkládáme seno, kokosová nebo sisalová vlákna apod. Snůška činí 4-8 vajíček, inkubační doba je 14-16 dní. Mláďata se líhnou holá a mají růžovou barvu. Kroužkujeme kroužky o průměru 2,7 m (u výstavních ptáků někdy i 3m). Na jejich krmení se podílejí oba rodiče, kteří je pečlivě zahřívají. Vyletují po 18-22 dnech a za další 2 týdny jsou samostatná. V tomto okamžiku je můžeme odstavit, aby mláďata nemohla znečišťovat hnízdo, kde samice již většinou sedí na nové snůšce. Přepeřovat začínají ve stáří asi 3 měsíců. V mimohnízdním období tvoří základ krmné dávky směs zrnin pro panenky v suchém stavu. Můžeme podávat ovoce, zeleninu, zelené krmivo, květy a pupeny stromů a keřů. Vitamíny a minerální látky dávkujeme způsobem obvyklým pro danou periodu.V době hnízdění rozšíříme krmnou dávku o předklíčená semena a vaječnou směs. Vitamíny a minerálie dávkumeme způsobem obvyklým pro toto období. V minulosti (i dnes) byly využívány jako náhradní rodiče pro odchov druhů astrildovitých ptáků. Vždy je lépe podkládat vajíčka než mláďata.
Převzato z knihy Astrildovití ptáci-Pavel Pavlovec,Michal vít(2008)